„Odkud přicházíš, človíčku? Kde je to tvé doma? Kam chceš odvést svého beránka?“
Na chvíli se zamyslil a pak odpověděl:
„Dobře že jsi mi dal tu bedýnku, v noci to bude jeho domeček…“
„Ovšem. A budeš-li hodný, dám ti také provázek, abys ho mohl ve dne přivázat. A kolík.“
Zdálo se, že tento návrh malého prince zarazil. „Přivázat? To je ale divný nápad!“
„Víš, když ho neuvážeš, půjde, kam mu napadne, a ztratí se.“
A můj přítel se znovu zasmál:
„Kamkoli. Stále rovně…“
Tu malý princ vážně poznamenal:
„To nevadí, u mne je to velice malé!“
A tak trochu teskně dodal:
„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde…“

– Úryvek z kapitoly 3, kniha Malý princ od Antoine de Saint-Exupéry

Střet světů napříč generacemi může mít několik podob. Jeden druhého může odbýt, jeden druhého může vyslechnout, jeden druhého může ale i ovlivnit. Ovlivnit je krásné neutrální slovo. Ovlivnit pozitivně? Nechat beránka šlapat v mých vlastních šlépějích? Má jít rovně nebo se může pohybovat jakýmkoli směrem se mu zachce? Nebo ovlivnit negativně? Přivázat beránka ke kůlu? Povolit mu vycházet z bedýnky jen ve stanovený čas?
Při přečtení slovního spojení “i já tě tvořím” mě ihned napadne obrovský mrak lidí všech věkových skupin. Všichni se navzájem ovlivňujeme. Děti, mladiství, dospělí a staří. Může to být psychický vývoj, může to být sportovní zdatnost nebo kutilská dovednost. Těch věcí je bezpočet.
Pro vizuál byly vybrány fotografie lidí ze zmíněných čtyř věkových skupin. Lidí, kteří na něčem pracují. Lidí, kteří se vzdělavájí. Lidí, kteří skládají, hrají, cvičí, píšou. Lidí, kteří nás každý den obklopují. Lidí, kteří nás tvoří. Ručně psané písmo názvu tématu je voleno pro zachování spojení mezi návštěvníkem a fotografiemi lidí. Pro vtáhnutí do děje a prolnutí tvoření jako činnosti a skutečného výsledku.
Ať už mají naše situace stejné otázky jako malý beránek nebo ne, vše je o úhlu pohledu. Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.

Martin Kapoun, grafik